Zemplínské vrchy

Údolí řeky Hornád lemují Zemplínské vrchy. Pohoří je sopečného původu s homolovitými vrchy porostlými hustými listnatými lesy. Vrchy mají průměrnou nadmořskou výšku 600 m. Nejvyšším místem je skupina Velkého Miliče ( 896 m.n.m.). Zemplínské vrchy jsou oblíbeným místem pro pěší turistiku a cykloturistiku. Nachází se tu výchozí bod nejznámější maďarské značené turistické trasy, Modré stezky. Do oblasti Zemplínských vrchů se můžeme vydat také na koni či lesním vláčkem. Úzkokolejná železnice spojuje obce Pálháza a Kökapu. Je to nejstarší úzkokolejka na území Maďarska. Další zajímavostí Zemplínských vrchů je řetězec zřícenin středověkých hradů. Z dálky viditelná je zřícenina hradu Füzer. Hrad byl pobořen počátkem 17. století Habsburky. V okolí zříceniny je chráněné území. V oblasti rostou vzácné druhy rostlin. Dalším zajímavým místem je zřícenina hradu Regéc. Hrad byl postaven ve 13. století. V roce 1715 hrad pobořili vojáci rakouské císařské armády. Na vrcholku nad tokem Hornádu se nachází zřícenina hradu Boldogkö. V podhradí se rozkládá obec se zámkem a regionálním muzeem.