Železnice smrti

Železnice smrti (The Death Railway) je železniční cesta z Thajska do Barmy. V současné době si pod pojmem Železnice smrti lze představit zejména jedinou doposud funkční část trati vedoucí mezi městy Kanchanaburi a Nam Tok. V roce 1943 byly na stavbě trati nuceny pracovat tisíce spojeneckých válečných zajatců a asijských dělníků. Většina zajatců pocházela z Británie, Holandska a Austrálie. Železnice byla určena k přesunu japonských vojáků a zásob z Thajska do Barmy. Inženýři japonské armády vybrali trasu procházející hlubokými údolími a kopci. Všechny těžké práce byly ovšem prováděny ručně, vězni žili v bídě, s výrazným nedostatkem jídla a základní hygieny. Z japonské strany byli podrobeni obrovské brutalitě, tisíce jich zahynuly. Muži pracovali od rána až do setmění a často se museli plahočit mnoho kilometrů džunglí k návratu do základního tábora. Cesta po Železnice smrti je velmi emotivním zážitkem připomínajícím hrůzy války. Vlak vyjíždí z Kanchanaburi i Nam Toku dvakrát denně a staví v několika stanicích, z nichž je možné pořádat výlety do okolí.