Slovenský kras

Slovenský kras je geomorfologické území nacházející se na Slovensku . Leží v jihovýchodní části země, v Košickém kraji , u hranic s Maďarskem . Slovenský kras sousedí s Juhoslovenskou kotlinou, Slovenským středohořím, Košickou kotlinou a maďarským Aggtelekským národním parkem . Slovenský kras zaujímá rozlohu cca 36000 hektarů s toho je 34000 ochranným pásmem. Slovenský kras je tvořen rozsáhlými druhohorními vápenci. Zdejší zlomy daly vzniknout krasovým planinám. Mezi nejznámější planiny patří Koniarská, Zádielská, Jasovská, Plešivecká a Silická planina. Původně bylo celé území Slovenského krasu porostlé listnatými lesy. Ty ale byly částečně vytěženy. V oblasti roste mnoho druhů chráněných teplomilných rostlin. Zdejší přírodní podmínky jsou také vhodné pro druhy horské, stepní a lesní zvěře. Specifické druhy zvířat žijí i v jeskyních a propastech. Slovenským krasem protékají řeky Slaná, Muráň a Turňa. K oblíbeným turistickým cílům Slovenského krasu patří Zádielský kaňon a Turnianský hrad . Z jeskyní to jsou zejména Gombasecká jeskyně , Dobšinská ledová jeskyně , Ochtinská aragonitová jeskyně , Jasovská jeskyně nebo Jeskyně Domica . Nejlepšími východisky do Slovenského krasu jsou Rožňava , Jasov , Silica , Kečovo , Plešivec , Štítnik a Turna nad Bodvou . Slovenský kras byl v roce 1973 vyhlášen Chráněnou krajinou oblastí. V roce 2002 pak za Národní park Slovenský kras. Celá oblast Slovenského krasu je od roku 1995 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO .