Katakomby

Oděské katakomby jsou podzemním labyrintem vzájemně propojených či izolovaných kamenolomů, které vznikly v 19. století pod Oděsou a jejím okolím. Přibližně 10km severně od města se nachází zadní vchod. Katakomby mají několik podlaží, různou hloubku a celková délka chodeb přesahuje 2000 kilometrů. Tyto chodby sloužily především k tajným schůzkám či jednáním a zároveň také jako úkryt. Pod městem jsou i přírodní krasové jeskyně, do kterých se lze dostat jenom chodbami z kamenolomů. Tyto jeskyně jsou dnes paleontologickou rezervací, neboť zde byly nalezeny kosti čtvrtohorních živočichů. Katakomby – vznik - Celé území severního Černomoří bylo před miliony let mořským dnem. Lastury měkkýšů vytvořily během doby vrstvy světle žlutého kamene, který je znám jako lasturnatý vápenec. Ten byl hojně využíván jako stavební materiál pro své skvělé vlastnosti. Je pevný a lehký a je možné z něho stavět i třípatrové domy. Katakomby jsou tedy výsledkem soustavné a neorganizované těžby kamene. Katakomby – historie - Ještě před vznikem Oděsy se v této oblasti usadili ruští kozáci, jež byli postaveni mimo zákon kvůli povstání v roce 1773. Turecký sultán jim poskytl azyl a kozáci souhlasili se zastavením bojů. Tak vzniklo v Chadžibejském ústí, které je bohaté na vápenec, mnoho osad. V podstatě lze říci, že celá stará Oděsa byla postavena z tohoto kamene a jak se rozrůstala, vznikaly ve skalním podloží stále nové tunely. Nejprve byly katakomby využívány ruskou šlechtou ke skladování vína, protože je zde konstantní teplota a vlhkost. Teplota vzduchu se pohybuje kolem 10º Celsia. Dále sloužily jako skrýše pro městské pašeráky, avšak skutečnou slávu jim přinesla až druhá světová válka, kdy na město útočily fašistické jednotky. Z té doby také pocházejí různé strašidelné historky o potulujících se duších zbloudilých německých vojáků, kteří jsme byli posláni, aby katakomby vyprázdnili. To se jim ale nikdy nepodařilo, přestože zde operovalo třináct partyzánských skupin.