Chánův palác

Chánův palác je chráněná historická památka, která slouží jako řada muzeí, a zároveň jako společenské středisko a fungující mešita Krymských Tatarů. Nachází se v centru města Bachčisaraj na Krymském poloostrově. Dříve se zde byl dvůr krymských chánů a jejich početný harém. Chánův palác byl postaven pod vedením perských, tureckých a italských architektů v 16. století. Díky dalším přístavbám vznikl poměrně rozsáhlý komplex, který zahrnuje mnohé budovy, nádvoří i malé zahrádky. Na levé straně u hlavní budovy stojí původní velká mešita, z níž dodnes muezzin svolává k modlitbám. Ta je však pro veřejnost uzavřená. Malá mešita představuje památník svobodomyslnosti Krymských Tatarů, neboť se jejich víra odkláněla od hlavního proudu islámu. Tzv. diván býval sídlem vlády, kde chán projednával státní záležitosti se svými emisary. Pozornost přitahuje také harém, jež se nacházel v oddělené budově, z níž bylo možné se dostat na vrchol sokolí věže, kde byli chování chánovi dravci. Na nádvoří, neboli na hřbitově chánů odpočívá šestnáct někdejších vládců Krymu. Na druhém podlaží bylo vybudováno muzeum s expozicí artefaktů krymských Tatarů. Mezi exponáty patří barevné knihy koránu ze 13. století, knihy šaría, oblečení, různé předměty a nádobí, ale i staré fotografie Krymského poloostrova a jeho obyvatel. Fontána slz - V rohu na nádvoří fontán, z nichž některé sem byli přemístěny z jiných částí chánova paláce, stojí malá mramorová fontána. Tu nechaly postavit kurtizány chána Krima Gireie, aby zmírnili jeho žal po krásné polské dívce, do níž byl nešťastně zamilován. Tato dívka se dostala do chánova harému jako válečná kořist, avšak nebyla schopná se s tímto životem smířit a po roce zemřela. Fontána nejdříve stála vedle hrobky dívky, kterou pro ni nechal zdrcený chán postavit. Později ji přemístila na nádvoří Kateřina Veliká. Voda ve fontáně neustále koluje, a tím připomíná chánovy slzy zármutku. Tento tragický příběh inspiroval i básníka A. Puškina k napsání básně Bachčisarajská fontána. V zahradě také utrhl dvě růže a položil je na fontánu. Červená byla symbolem lásky a žlutá zlosti. Založil tak tradici, která se v paláci dodržuje dodnes.