Baalbek

Baalbek je historické město v Libanonu a památka UNESCO. Nachází se na východě země, v regionu Bekaa, asi 90 km severovýchodně od hlavního města Bejrútu . Leží v nadmořské výšce 1170 m, východně od řeky Litani. V současnosti obývá Baalbek přibližně 83 000 lidí. Město je unikátní svými vykopávkami z doby bronzové a hlavně římskými ruinami. Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO bylo město Baalbek zapsáno v roce 1984. Pohledy do historie - Oblast dnešního města Baalbek byla osídlena již před 9 000 lety. Samotné město Baalbek bylo založeno pravděpodobně Féničany ve 3. tisíciletí př. n. l. Jeho název odkazuje k bohu Baalovi, který je zmiňován ve Starém zákoně v Bibli, a to z toho důvodu, že Féničané byli častým protivníkem Izraelského národa. Po dobytí Blízkého Východu Alexandrem Velikým roku 334 př. n. l. bylo město helénizováno a přejmenováno na Heliopolis (Sluneční město) . Baalbek zažil rozkvět především pod nadvládou Říma, a tak z tohoto období pocházejí nejvýznamnější památky. Nejdůležitější chrámový komplex, do té doby zasvěcený fénickému bohu Baalovi, byl určen Jupiterovi a stal se významným poutním místem. Po rozpadu Římské říše byl Baalbek součástí Byzantské říše a od roku 637 jej ovládali muslimové. V 16. století byla pak nadvláda nad městem převzata osmanskými Turky. V roce 2006 se stal Baalbek součástí konfliktu mezi Libanonem a Izraelem a bombardováni města poškodilo některé památky. Helénské památky - Baalbek má řadu pozůstatků z období, kdy se město nazývalo Heliopolis a jsou to převážně náboženské stavby. Nejvýznamnější je již jednou zmíněný chrámový komplex zasvěcený Jupiterovi, který začal stavět v roce 27 n. l. císař Augustus a který byl dokončen někdy kolem roku 60 n. l. Stojí však na pozůstatcích původního Baalova chrámu. Základy chrámového komplexu tvoří 27 vápencových bloků, jejichž velikost je světově unikátní. Tři z těchto bloků váží každý více než 800 tun a jsou známé pod názvem Trilithon. Chrám měl také 54 sloupů, z nichž se do současnosti dochovalo pouze šest. Nedaleko chrámu leží tzv. Kámen těhotné ženy, který byl zřejmě původně zamýšlen jako součást Trilithonu. Se svojí váhou přes 1000 tun se řadí k největším monolitům, jaké kdy byly vytěženy. K chrámovému komplexu Jupitera pak byly připojeny i menší chrámy zasvěcené Venuši (původně fénické Aštarte) a Bacchovi.